Průduškové astma – závažný problém naší doby

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. U citlivých jedinců se projevuje opakovanými stavy hvízdavého dýchání, zkráceného dechu, dechové tísně a kašle zvláště v noci nebo časně ráno. Tyto příznaky jsou spojeny se zúžením dýchacích cest a se zvýšením průduškové reaktivity na řadu podnětů.

V celém světě trpí astmatem asi 150 milionů lidí, přičemž jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Nejvíce astmatu u dětí je v rozvinutých zemích / Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie /, nejméně v zemích méně rozvinutých / Albánie, Indonézie…/. Důvodem je asi západní styl života – narůstající znečištění ovzduší ve velkých městech, styl bydlení, vyšší hygienický standard, časté užívání antibiotik, pobyt v převážně uzavřených místnostech, často klimatizovaných, krátká doba kojení, styl výživy…Počet astmatiků u nás je asi 800 000.

Astma bronchiale se obvykle projevuje jako náhle vzniklá klidová dušnost, která se objevuje nebo zhoršuje v noci a nemocného budí.Alergické astma bývá nejčastěji vyvoláno inhalačními alergeny, ale také léky / např. aspirinem /.

Astma může být také nealergického původu, kdy bývá vyvoláno např. fyzickou zátěží, chemickým poškozením nebo silným emočním zážitkem. Počet i závažnost astmatických záchvatů ovlivňuje i změna teploty, cigaretový kouř, respirační infekce. Diagnózu astmatu u pacienta podporuje výskyt alergických onemocnění u dalších rodinných příslušníků nebo u samotného nemocného. Nejčastěji se kombinuje s alergickou rýmou nebo ekzémem. Pacient si stěžuje hlavně na chronický kašel zhoršující se v noci, stavy dušnosti provázené pískoty a pocity dechové tísně.

Při vyšetřování pacienta je třeba provést kožní testy a krevní odběry, které pomohou odhalit alergickou dispozici pacienta.Velmi důležité je provádění spirometrického vyšetření, které ukáže stav a velikost poruchy plicních funkcí. Nutný je i rentgen plic, který pomůže vyloučit další příčiny dušnosti pacienta.

Cílem léčby astmatu je dostat toto onemocnění pod kontrolu - zklidnit a odstranit akutní astmatický záchvat a zabránit dalším záchvatům a projevům onemocnění. Protialergické léky se dělí na dvě skupiny, na rychle účinné úlevové léky a na preventivní antiastmatika.. Při nástupu klidové dušnosti se podávají úlevové léky s rychlým nástupem účinku. Nemocný musí být poučen o jejich použití i vedlejších účincích. Protialergické preventivní léky jsou užívány denně, dlouhodobě a jsou podávány k dosažení a udržení astmatu pod plnou kontrolou. Do této skupiny patří především inhalační kortikosteroidy, což jsou hormonální léky, které jediné léčí alergický zánět ve stěnách průdušek. Patří zde i další skupiny léků včetně včetně alergenů podávaným lidem s prokázanou přecitlivělostí.

Součástí léčby jsou i dechová cvičení, lázeňské pobyty a klimatoterapie a samozřejmě režimová opatření a úprava životosprávy každého pacienta, která jsou nezbytným předpokladem zvládnutí onemocnění.

Je třeba si uvědomit, že astma může pacienta provázet celý jeho život, stává se problémem nejen zdravotním, ale i sociálním a ekonomickým a jen dobrá spolupráce a důvěra mezi pacienty a zdravotníky mohou onemocnění plně stabilizovat.

MUDr Jana Chládková